Nárok poškozeného při dopravní nehodě
Všechny články

Nárok poškozeného při dopravní nehodě

Jízda dopravním prostředkem je pro mnohé z nás každodenní rutinou. Ačkoliv věříme našim řidičským schopnostem, je třeba mít na paměti, že k dopravní nehodě může dojít kdykoliv, a to mnohdy i při zachování nejvyššího možného stupně opatrnosti. Jak vyplývá z údajů uveřejněných Českým statistickým úřadem, jen na silnicích Jihomoravského kraje došlo v roce 2018 k 7 689 dopravním nehodám. Při uvedených dopravních nehodách bylo lehce zraněno 2 776 osob, 326 osob bylo zraněno těžce a celkem 49 osob utrpělo zranění neslučitelná se životem.

V souvislosti s výše uvedeným považujeme za vhodné seznámit širokou veřejnost s nároky poškozeného, tj. osoby, která dopravní nehodu nezavinila a které v souvislosti s dopravní nehodou vznikla újma. Neboť je daná problematika značně široká, tento článek si dal za cíl zabývat se výhradně otázkou nároku na náhradu újmy vzniklé v souvislosti se zraněním utrpěným při dopravní nehodě.

Nárok na náhradu újmy poškozeného v přímé v souvislosti s dopravní nehodou vzniká za předpokladu prokázaného zavinění škůdce. Ne nadarmo zákonodárce povinuje k hlášení nehody policejnímu orgánu mimo jiné v případě, kdy při dopravní nehodě dojde třeba i jen k drobnému zranění.

Pokud je osoba, která nehodu zavinila, odlišná od osoby, které vznikla újma, aktivuje se nárok na náhradu újmy poškozeného vůči škůdci. Stěžejním ustanovením zákona je v tomto kontextu § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („dále jen OZ“), dle kterého“ „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

V souvislosti se jmenovaným ustanovením se nabízí otázka, jaké nároky může tedy poškozený vůči škůdci uplatnit. Mezi základní nároky patří náhrada za bolest (bolestné), ztráta na výdělku, veškeré účelně vynaložené náklady a ztížení společenského uplatnění. Uvedený výčet není konečný. Konkrétní nárok je třeba vždy posoudit individuálně, a to dle rozsahu zranění, průběhu léčby, osobě poškozeného, osobního a zdravotního stavu poškozeného před a po nehodě a dalších okolností případu.

Bolestné

Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, ze dne 1. 11. 2017): „Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou“

Bolestné je možné hodnotit v okamžiku ustálení bolesti (například sejmutí sádry, odstranění stehů po poslední předpokládané operaci, apod.). Je třeba zmínit, že i bolestné je možné uplatňovat opakovaně. Zajímavostí je pak skutečnost, že v rámci bolestného nemusí být odškodněna pouze somatická diagnóza, nýbrž i diagnóza psychosomatická.

Pro absenci podrobnější právní úpravy či judikatury po účinnosti OZ se při výpočtu výše nároku na náhradu nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest i nadále využívá Vyhláška č. 440/2001, Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Správný výpočet je stěžejní a z tohoto důvodu důrazně doporučujeme využít při vyhotovení posudku lékaře, respektive znalce, který se danou problematikou podrobněji zabývá.

Ztráta na výdělku

Ztráta na výdělku může vznikat nejen po dobu pracovní neschopnosti, ale i po jejím skončení, kdy se vše odvíjí od existence překážky lepší budoucnosti. Ztrátu na výdělku může uplatnit nejen zaměstnanec, ale i osoba samostatně výdělečně činná, u níž se výše ztráty na výdělku dokládá posledním daňovým přiznáním, případně jinými doklady prokazujícími předpokládané příjmy, které by byly dosaženy, kdyby poškozený neutrpěl v souvislosti s dopravní nehodou zranění. Nárok na náhradu ztráty na výdělku vzniká i studentovi, kterému mělo skončit studium a v souvislosti s dopravní nehodou neskončilo, a to za dobu, o kterou bylo jeho studium prodlouženo.

Účelně vynaložené náklady

Do účelně vynaložených nákladů řadíme jízdné, parkovné, poplatky u lékařů, léky, náklady na vyhotovení posudku o poškození zdraví či znaleckého posudku o ztížení společenského uplatnění, kompenzační pomůcky, náklady vzniklé v souvislosti s tím, že se o poškozeného nebo jeho domácnost starala z důvodu zranění utrpěného při dopravní nehodě jiná osoba, apod. Specifickým nárokem je pak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením poškozeného advokátem ve smyslu §6 odst. 2 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Ztížení společenského uplatnění

Nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění vzniká v případě, že poškozenému vznikla tzv. překážka lepší budoucnosti. Při posuzování výše nároku se postupuje v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Vždy doporučujeme kontaktovat znalce z oboru, který dokáže ohodnotit nejen ztížení společenského uplatnění na úrovni somatické, ale i na úrovni psychosomatické, neboť v souvislosti s dopravní nehodou mají poškození úzkosti, posttraumatické stresové poruchy a jiné stavy, které jim brání v obvyklém způsobu života.

Otázka ztížení společenského uplatnění má významný vliv na další nároky na náhradu újmy, které mohou vznikat i po ustálení zdravotního stavu poškozeného, například nárok na náhradu nákladů vynaložených na péči o poškozeného.

Z výše uvedeného je patrno, že v souvislosti s dopravní nehodou mohou vzniknout újmy velkého rozsahu, a to nejen na úrovni majetkové, ale i nemajetkové. Z tohoto důvodu musel zákonodárce přistoupit k institutu povinného pojištění. To je nyní upraveno v zákoně o č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

Dle § 9 odst. 1 zmíněnému zákona poškozenému z dopravní nehody vzniká přímý nárok na náhradu újmy vůči pojistiteli, tedy pojišťovně škůdce. Uvedený zákon pamatuje i na situace, kdy je újmu povinna nahradit blíže nezjištěná osoba nebo kdy škůdce nebyl pojištěn. V takovém případě může poškozený uplatnit své právo přímo vůči České kanceláři pojistitelů, která spravuje tzv. garanční fond. Pojistitel, respektive Česká kancelář pojistitelů, je povinen hradit jakoukoliv újmu (Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 10. 2013, č. C‑22/12, Katarína Haasová proti Rastislavu Petríkovi a Blance Holingové).

Je třeba mít na paměti, že nárok na náhradu újmy vzniklé v souvislosti s dopravní nehodou podléhá obecné promlčecí lhůtě v délce tří let. Pokud však poškozený uplatňuje své právo na pojistné plnění přímo po pojistiteli, pak počíná běžet promlčecí lhůta až jeden rok po pojistné události.

Poškozený vystupuje vůči pojistiteli ve slabším postavení, a to zejména z informačního hlediska. Pokud si poškozený není jistý, jaké nároky může vůči pojistiteli uplatnit, doporučujeme vždy využít služeb advokátní kanceláře, která se na danou problematiku specializuje. Ta zajistí, aby se poškozenému dostalo náhrady újmy v takovém rozsahu, v jakém mu po právu náleží. Advokátní kancelář je navíc způsobilá doporučit vhodného znalce v oblasti posuzování nároku na náhradu za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění.